Ve znamení býka

Asi se budete divit, ale v Brně jsem za celý svůj život byla jen čtyřikrát, a to prosím pěkně, jen a pouze na autobusovém nádraží. Já vám nevím, nikdy mě tam nic netáhlo. Brno mi nepřišlo ničím výjimečné. Jelikož jsme ale museli zrušit náš plánovaný výlet do Krakova teď na konci září, kdy jsme chtěli v tomhle krásném polském městě strávit prodloužený víkend, hledali jsme rychle náhradu a nakonec jsme si řekli "pojeďme dát šanci Brnu!". Pojeďme zjistit, proč je Brno mezi mými vrstevníky tak vyhlášené a oblíbené. A tak jsme jeli. 

Už jsou to dva roky, co si tak nějak přivydělávám v jednom malém butiku s módou v mém rodném městečku, který na vás dýchne kouzelnou a přátelskou atmosférou, už když do něj vkročíte. Navíc paní majitelka, která je zlatá duše a tuhle atmosféru tam vytváří (a troufám si říct, že já už také celkem obstojně k tomuto přispívám) navíc objevila značky, které jen tak někde neseženete, zaujmou na první pohled a jsou doslova uměním. Tím ale dost odbočuji.

A to se neříká jen tak nadarmo. Prahu mám neskutečně moc ráda a ráda se jí toulám, objevuji nová místa, která nejsou třeba zas tak turisticky známá a zkrátka jen nasávám atmosféru. Vzhledem k tomu, že jsem celé prázdniny strávila v práci, podařilo se mi urvat alespoň dva volné dny a ty jsem strávila v Praze s mými nejbližšími a musím říct, že jsme si tento rychlovýlet bez konkrétního plánu vychutnaly plnými doušky. 

Jelikož jsem za poslední měsíce nečetla tolik, kolik bych si představovala, tak jsem si řekla, že za srpen musím přečíst alespoň tři knížky. Nakonec jsou čtyři a tři mám rozečtené, takže tento úkol považuji za splněný. Pojďme se podívat, které kousky to nakonec byly. 

Blíží se nám podzim - období roku, které mám moc ráda. Nastává takové zklidnění po bujarém létě. Venku to hraje barvami, cesty jsou zasypané listím a já si každý rok trhám okrasnou trávu do vázy. Podzim mám ráda nejen proto, že je to sezóna dýní a tím pádem dýňové polévky, kterou miluju, ale také proto, že je to čas vrstvení, svetrů a chelsea bot. 

Kdybych měla sepsat seznam tří, pěti, deseti věcí, které mi změnily život, pokaždé bych se zmínila o menstruačním kalíšku. Doteď si vyčítám, že jsem mu nedala šanci už dříve, protože jsem měla strach. Nakonec jsem ale ráda, že tu šanci vůbec dostal a víte co, všechno má svůj čas.